Práce s nadanými žáky v Česku zaostává, potvrzují data
Nadaní žáci jsou v českém školním systému dlouhodobě přehlížení. Na této skutečnosti se shodují Ministerstvo školství, Česká školní inspekce i Národní pedagogický institut. Problémem je nedostatečná identifikace, omezené způsoby i oblasti testování nebo přístup pedagogů.
Autor: Eliška Sýkorová, Foto: Klub nadaných dětí Calm
Podle statistické ročenky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) bylo ve školním roce 2023/2024 identifikováno 107 nadaných žáků v mateřských školách, 2 703 na základních školách a 1 459 na školách středních. V žádné z kategorií tedy počet žáků nepřesáhl 1 %. Tematická zpráva České školní inspekce (ČŠI) z roku 2022 Podpora a vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků v základních a středních školách ale říká, že nadaných jedinců ve společnosti by mělo být 10-15 %, v některých případech dokonce 20 %.
Z výsledků tedy plyne, že identifikace nadaných dětí ve školách je nedostatečná. „Škola může jako nadaného nebo mimořádně nadaného vykázat do oficiálních statistik pouze takového žáka, kde nadání potvrdilo školské poradenské zařízení (ŠPZ) prostřednictvím Doporučení ŠPZ. Poradenská zařízení jsou ale přetížená a nadané děti často nejsou jejich prioritou, a proto už se o „oficiální“ diagnostiku nadaných dětí některé školy po špatných zkušenostech ani nepokouší,“ uvádí jako vysvětlení situace Kateřina Lánská na webu EDUin.
Podle MŠMT bylo ve školním roce 2023/2024 identifikováno 107 nadaných žáků v mateřských školách, 2 703 na základních školách a 1 459 na školách středních.V žádné z kategorií tedy počet žáků nepřesáhl 1 %.
Problém nastává i u zvolení metody testování. Podle tematické zprávy ČŠI používá většina škol k diagnostice nadaných dětí zejména pedagogické pozorování a rozhovory s žákem. Jiné a přesnější způsoby, jako například psychometrické měření a zkoušky jsou využívány v mnohem menší míře. Různé způsoby diagnostiky a nízká míra spolupráce škol se ŠPZ vytváří také rozdíl v počtu identifikovaných napříč kraji. U základních škol je podle ČŠI nejvíce nadaných dětí (7 %) v kraji Olomouckém a nejméně (3 %) v kraji Plzeňském a Karlovarském. Karlovarský kraj ale naopak vykazuje nejvyšší počet (13 %) nadaných žáků na středních školách. Nejméně (4 %) jich je v kraji Vysočina, Plzeňském a Pardubickém. Tato data se neshodují s údaji v statistické ročence MŠMT.
Důvodem, proč nadané žáky přehlížíme je i typ diagnostických testů, které se zaměřují především na intelektové oblasti. Legislativa ale uvádí, že nadání a mimořádné nadání může být diagnostikováno „v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech“.
Dalším důvodem, proč nadané žáky přehlížíme je i typ diagnostických testů, které se zaměřují především na intelektové oblasti. Podle psychoterapeutky a speciální pedagožky se zaměřením na nadané děti a dospělé Andrey Štefáčkové se jedná i o problém terminologický. „Legislativa uvádí, že nadání a mimořádné nadání může být diagnostikováno „v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech“. Část odborné veřejnosti ale jako nadání vnímá spíše to intelektové a ostatní oblasti zahrnuje pod pojem talent,“ uvedla Štefková pro web EDUin.
Nadaným žákům se často nevěnuje tolik pozornosti, jako žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Existuje totiž stereotypní představa, jak by se měli nadaní žáci chovat – poradí si sami, rádi chodí do školy, jsou bezproblémoví, zaměření na výkon.
Problematice přístupu k nadaným dětem se v posledních letech věnuje Národní pedagogický institut ČR (NPI), který na portálu Zapojmevsechny.cz sdílí materiály a užitečné informace pro pedagogické i nepedagogické pracovníky a rodiče. Nevíme ale, zda se tato podpora do škol opravdu dostává, protože podle ČŠI spolupracuje s NPI v této oblasti pouze 10 % škol. V současnosti legislativa jako podporu nadaným žákům umožňuje rozšíření výuky, přeskočení ročníku, individuální vzdělávací plán a podpůrná opatření (například modifikace výuky nebo individuální zadávání úkolů).
Za účelem podpory a rozvoje nadaných dětí vytvořilo centrum Calm
Analýza EDUin: Proč v našich školách nevidíme nadané žáky?
Zapojme všechny, Národní pedagogický institut ČR
Dětská Mensa, Mensa Česko
Klub nadaných dětí, Calm2be
