Finanční gramotnost dětí v Česku: výzvy, pokrok i role školy a rodiny

V dnešní době, kdy jsou finance stále více digitalizované a svět se mění závratným tempem, se finanční gramotnost stává jednou z klíčových kompetencí, kterou by si děti měly osvojit již od útlého věku. Není to pouze otázka počítání peněz nebo rozeznání bankovek – jde především o pochopení hodnoty peněz, schopnost plánovat a orientovat se v základních ekonomických pojmech. Česká republika v tomto ohledu zaznamenává určitý pokrok, ale z výzkumů i praxe vyplývá, že cesta k opravdu finančně gramotné mladé generaci je ještě dlouhá.

Autor: Eliška Sýkorová, Foto: Srdcem pro lepší svět, Calm2be, 2025

Podle výsledků mezinárodního šetření PISA 2022, které zpracovala Česká školní inspekce, dosáhli čeští studenti v oblasti finanční gramotnosti skóre 507 bodů. To je mírně nad průměrem zemí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), který činil 498 bodů. Oproti Česku získaly lepší výsledky vlámská část Belgie (527 bodů), Dánsko (521 bodů), osm  provincií Kanady (519 bodů) a Nizozemsko (517 bodů). Ze zemí OECD naopak nejnižšího počtu bodů dosáhly Kostarika (418 bodů), Itálie (484 bodů) a Španělsko (486 bodů). Podobného skóre jako v letošním roce dosáhli čeští studenti i před deseti lety, kdy se testování konalo poprvé. Tento stabilní výsledek může na první pohled působit povzbudivě, ovšem pod povrchem se skrývají znepokojivé skutečnosti. Podle iDnes.cz totiž zhruba 15 % českých žáků spadá do kategorie finančně negramotných. Nejčastěji se jedná o děti ze sociálně znevýhodněného prostředí nebo žáky z nematuritních oborů středních škol. Výsledky tak potvrzují, že úroveň finanční gramotnosti v mnoha případech kopíruje socioekonomické zázemí  rodiny. 

A právě rodina je v otázce finanční výchovy zásadním hráčem. Podle průzkumu Partners Banky více než polovina rodičů (56 %) s dětmi o penězích aktivně mluví. Zhruba 43 % rodičů pak využívá kapesné jako prostředek k učení hospodaření a přibližně 13 % zapojuje děti i do plánování rodinného rozpočtu. To jsou pozitivní signály, které ukazují, že v mnoha domácnostech už děti nejsou zcela odstřiženy od reality finančního fungování rodiny. „Když jdete s dětmi nakupovat, nestačí si přečíst, že mléko stojí dvacet korun. Děti informaci hned zapomenou. Lépe jim v paměti utkví, když je přimějete částky aktivně použít. Například si můžete všímat věcí ve slevě a počítat spolu, kolik ušetříte a co by se za ušetřené peníze dalo jinak koupit,“ řekl pro server E15 v roce 2020 Stanislav Oliva ze Stavební spořitelny České spořitelny.

Více než polovina rodičů s dětmi o penězích aktivně mluví, zhruba 15 % českých žáků ale stále spadá do kategorie finančně negramotných.

Na druhé straně web Rozumíme penězům od Moneta Money Bank ukazuje, že téměř pětina rodičů (18 %) se tématu peněz vůbec nevěnuje. Důvody bývají různé, od nedostatku času přes představu, že děti na tyto věci „ještě nemají věk“, až po spoléhání na školní výuku. Právě tato pasivita však může mít do budoucna negativní dopady.

Školy se v posledních letech snaží reagovat na požadavky doby a do výuky finanční gramotnost začleňují. Realizují se například specializované projekty, jako Penězověda od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), která učitelům poskytuje metodickou podporu i konkrétní výukové materiály. „Klíčové je poskytnout školám flexibilitu a možnost přizpůsobit vzdělávací obsah jejich specifickým potřebám a podmínkám. To zajistí, že výuka finanční gramotnosti bude efektivně integrovaná do školních vzdělávacích programů a bude odpovídat různorodým potřebám škol i regionů,“ uvedl na stránkách MŠMT ministr Mikuláš Bek.

Další iniciativou je například platforma Skoala, za kterou stojí Nadace České spořitelny. Ta nabízí interaktivní a praktické lekce, které dětem pomáhají zábavnou formou pochopit základní principy hospodaření, půjček, spoření či nakládání s kapesným. Důraz se klade na praktickou zkušenost, tedy nejen děti o penězích učit, ale dát jim možnost si hospodaření skutečně vyzkoušet.

Podle výsledků mezinárodního šetření PISA 2022, které zpracovala Česká školní inspekce, dosáhli čeští studenti v oblasti finanční gramotnosti skóre 507 bodů. To je mírně nad průměrem zemí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), který činil 498 bodů. 

To, jak si každá škola výuku finanční gramotnosti zpracuje záleží na ní. „Je sice plánovaná, ale v průběhu školního roku může být zařazena i nahodile, když se v rámci nějakého předmětu objeví s ní související problematika,“ řekl pro webové stránky Prahy 7 v roce 2024 Pavel Machovec, zástupce ředitele FZŠ Umělecká. „V matematice jsou to slovní úlohy a příklady v tematických celcích, například procenta a úrokování. V občanské a rodinné výchově nebo v pracovních činnostech se žáci učí, jak by mělo fungovat finanční vedení domácnosti, jako jsou příjmy, výdaje, spoření a investování,“ dodal.

Pro stejný web se vyjádřila i Lucie Jirásková, která na ZŠ Strossmayerovo náměstí vyučuje občanskou výchovu, kde se cíleně věnuje peněžní, cenové i rozpočtové gramotnosti. „Téma lze uchopit velmi interdisciplinárně, například v rámci globálního rozvojového vzdělávání se žáci setkají s tématem chudoby, v dějepise zase třeba s vývojem měny nebo hospodářskou krizí. Zároveň lze téma probírat i z pohledu práva v každodenním životě, například v pracovním právu nebo v právech spotřebitele,“ uvedla. „Ve škole si pak žáci rozpočtovou gramotnost zkoušejí i na projektu participativního rozpočtu, do kterého se zapojuje celá škola a který pak finalizujeme se zástupci žákovského parlamentu,“ doplňuje Jirásková.

Výuka finanční gramotnosti je často roztříštěná, ne vždy ji vedou dostatečně proškolení pedagogové a na některých školách se jí věnuje minimum času.

Přes tyto pozitivní snahy však odborníci upozorňují na určité limity školního systému. Výuka finanční gramotnosti je často roztříštěná, ne vždy ji vedou dostatečně proškolení pedagogové a na některých školách se jí věnuje minimum času. I proto je důležité, aby finanční vzdělávání bylo kombinací systematického přístupu ve škole a aktivní role rodiny. Při pohledu na budoucnost je zřejmé, že finanční gramotnost by neměla být vnímána jako izolovaná znalost, ale jako životní dovednost, která pomáhá dětem orientovat se v moderním světě, plánovat, rozumět rizikům a činit odpovědná rozhodnutí. V době, kdy děti už v raném věku přicházejí do kontaktu s digitálními peněženkami, kartami nebo menšími transakcemi například ve hrách, se tato potřeba stává ještě naléhavější.

Změna k lepšímu nevznikne sama, je výsledkem dlouhodobého úsilí rodičů, učitelů, neziskových organizací i státu. A právě proto pořádá lektorské centrum Calm2be pod záštitou města Poděbrady již třetí ročník dětských trhů „Srdcem pro lepší svět“. Tato rodinná akce, kde si děti samy vyzkouší svět obchodu, financí i udržitelnosti proběhne 1. června na Kolonádě profesora Libenského v Poděbradech. Děti se naučí zrealizovat svůj projekt i práci s penězi v reálném čase. Kromě toho bude celý den doplněn kulturním programem nebo deskovými hrami.